Jedním tahem pera: ztracené povídky

Terry Pratchett

Kniha je ilustrovanou sbírkou dvaceti raných povídek Terryho Pratchetta, původně publikovaných v 70. a 80. letech pod pseudonymem Patrick Kearns. Tyto příběhy, znovuobjevené po desítkách let, vás zavedou do světa dobrodružství, absurdního humoru a bezbřehé fantazie. Setkáte se s vynálezcem Ogem, duchy na ministerstvu mrzutostí, čarodějem v morporském lokále či Kronem, hrdinou cestujícím časoprostorem.

Na severním pólu, v ředitelské kanceláři velké vánoční továrny na hračky, právě selhalo jednání s odbory.
„Ne,” řekl Santa Claus.
„ To je poslední slovo?" zeptal se skřítčí předák Sudivoj Pačes.
„Ano," řekl Santa Claus a založil si ruce na prsou.
Sudivoj Pačes tedy zapískal na odborářskou píšťalku, došel k nástěnce na zdi obrovských hračkářských dílen a vyvěsil tam děsivou zprávu:
Vzhledem k neúspěchu jednání mezi vedením (Santa Clausem) a zástupci OSSERAS (Odborového svazu skřítků, elfů, rarášků a šotků), ALSTAS (Asociace létajících sobů a tahačů saní) a SOVTS (Sdružených odborů veselých tlustých sněhuláků) se tímto vyhlašuje stávka.
PODEPSÁN: Sudivoj Pačes, hlavní odborový vyjednavač
PS: Stávkokazy šupem proměníme v žáby.
PODEPSÁN: Sudivoj Pačes
Povídka Nový Santa Claus, s. 81

Neobyčejný život obyčejného muže: paměti

Paul Newman

Objevná a introspektivní, láskyplná a upřímná, složitá a hluboká kniha Neobyčejný život obyčejného muže nabízí nové porozumění možná největší filmové hvězdě naší doby, muži, kterého mnozí obdivovali, ale málokdo ho skutečně znal.

V roce 1986 se Paul Newman a jeho nejbližší přítel, scenárista Stewart Stern, pustili do ambiciózního projektu. Stern měl sestavit orální historii a požádat Newmanovu rodinu, přátele a ty, kteří s ním úzce spolupracovali, aby vyprávěli o hercově životě. Newman pak měl ve spolupráci se Sternem nabídnout svou verzi příběhu. Jedinou podmínkou bylo, že každý, kdo promluví na záznam, musí být naprosto upřímný. Stejná podmínka platila i pro samotného Newmana. Projekt trval pět let. Výsledkem jsou výjimečné paměti, které byly vybrány z tisíců stran přepisů, jež byly teprve nedávno znovu objeveny.
Z nakladatelské anotace

Osudové ženy: 33 příběhů neobyčejných životů

Ivana Chmel Denčevová

Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková... Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní.
Z nakladatelské anotace.

Ve chvílích nejtěžších se Helena začala vracet do času svého dětství a dospívání, začala vzpomínat na rodinu. Rozepsala vzpomínkovou knihu Moji milí bratři. A zároveň začala vymýšlet plán, jak zachránit vzácnou a obsáhlou knihovnu svého manžela. Měla oprávněné obavy, že by ji komunisté mohli zabavit a zničit. Ovšem komunisté cílili jinam. Od podzimu 1955 připravovali akci, při které měla Helena Palivcová vylákat z exilu zpátky do Československa svou mladší dceru. V dopise ji měla ujistit, že jí bude po návratu zaručena beztrestnost. Nepodařilo se: Helena se
nenechala zlomit. Přišla ale rána odjinud: v roce 1958 zemřela Helenina starší dcera Eva.
Ukázka z kapitoly Ve stínu svých bratrů: Helena Palivcová, s. 93

Teorie King Konga

Virginie Despentes

Teorie King Konga od Virginie Despentes je provokativní, energická a radikální kniha, která se zabývá tématy feminismu, sexuálního násilí, genderových rolí a moci. Despentes zde mísí autobiografické prvky s osobitým eseistickým stylem, nabízí mimo jiné kritiku patriarchální společnosti.

Virginie Despentes je francouzská spisovatelka a režisérka. Za svůj život vystřídala řadu povolání, byla mimo jiné uklízečkou, prostitutkou, prodavačkou, masérkou, novinářkou a filmovou kritičkou. Roku 1993 vydala svůj první román Ošoustej mě, který o sedm let později sama zfilmovala.

Kniha se opírá o autorčiny vlastní zkušenosti s prostitucí, sexuálním násilím a vyvstávajícími problémy v rámci feministického diskurzu. Despentes nešetří ani kritikou tradičního feminismu.

Přijde mi bezva, že se najdou i ženy, co rády svádějí, že to umí, další se vdávají, některé voní sexem a jiné koláčem upečeným pro děti, co se vrací ze školy. Je super, že některé jsou miloučké, dalším se líbí být ženou s velkým Ž, některé jsou mladé a nádherné a jiné okouzlující a oslnivé. Vážně, jsem upřímně ráda za všechny ženy, kterým vyhovují věci tak, jak jsou. To říkám beze špetky ironie. Prostě jen náhodou nejsem jedna z nich.
Kapitola Bad lieutenantes, s. 9

Klimasmutek: vnitřní dovednosti do časů krize

Jitka Holasová

Kniha v devíti kapitolách a devíti rozhovorech propojuje prožitky klimatického smutku se zkušenostmi českých odbornic a odborníků na duševní zdraví a provázení přírodou. Představuje mapu klíčových dovedností, které nás mohou podržet v nejistých časech: vysvětlí, proč a jak odfouknout všudypřítomný digitální smog, v čem citlivost posiluje nás i celou společnost, k čemu je nám dnes spirituální gramotnost a proč si máme hýčkat divočiny vnější i vnitřní.
Z nakladatelské anotace

Jako je každý smutek výjimečný, jedinečný je i způsob, jakým se s tím klimatickým vyrovnáváme a do jaké akce se pustíme. Není nutné se dřít až na krev, žít v dokonalé askezi ani dělat velká gesta. Odpustíme si jízdu autem, budeme lobbovat u politiků za konec uhlí nebo budeme „jenom" s respektem vychovávat svoje děti a zdravit sousedy v činžáku? Prospěšné pro lidi i planetu je ukrojit si tolik, na co právě teď stačíme. I kolibří čin v boji s klimatem se počítá. V knize Tomáše Hajzlera jsem se seznámila s bajkou o kolibříkovi, který se snažil pár kapkami vody v zobáčku uhasit požár. Ostatní zvířata si klepou na čelo a říkají: „Co blbneš? Vždyť to nemá cenu!" Ale kolibřík se na ně jenom podívá a řekne: „Dělám, co můžu." Můžeme snad nazvat nastávající období časem kolibříků, kteří i přesto, že někdy cítí bezmoc, nepřestávají doufat.
Kapitola Kolibříkocén, s. 13

Worms

Desková hra Worms je inspirována populární videoherní sérií, kde hráči ovládají týmy červů a bojují proti sobě pomocí různých zbraní a taktik. Tato hra přináší zábavu a strategii z digitálního světa na herní stůl. Cílem hry je eliminovat červy soupeřů a zůstat posledním týmem naživu. Hráči se střídají v tazích, během kterých mohou pohybovat svými červy, používat zbraně a vybavení, a strategicky plánovat své útoky. Hra končí, když zůstane pouze jeden tým červů.