Vědecké publikování a data

Nabízíme konzultace a podporu při popisu plnění principů otevřené vědy ve vašem připravovaném projektu a při plnění těchto podmínek během jeho realizace. Zaměřujeme se na oblasti otevřeného přístupu k publikacím, správy dat a využívání autorských identifikátorů.

Zaslat dotaz Web Open Science MU

Open Access

Open Access

Otevřený přístup označuje způsob publikování, který má zaručit bezplatný, trvalý a neomezený přístup k vědeckým výstupům. Týká se především textových publikačních výstupů, jako jsou recenzované vědecké články a jejich rukopisné autorské verze, konferenční příspěvky, monografie a další. Otevřený přístup může být vůlí autora i projektovou podmínkou.

Modely a principy otevřeného publikování

Zelená cesta

Otevřený přístup zajišťují sami autoři prostřednictvím vložení článku do vybraného digitálního repozitáře. Text je publikován tradiční cestou v předplaceném či otevřeném časopise a zároveň je uložen v otevřeném repozitáři.

Pokud autor zvolí zelenou cestu, musí znát podmínky vydavatele pro tzv. autoarchivaci. Vydavatel může například pozdržet zpřístupnění článku nebo určit, kterou verzi může autor zveřejnit. Podmínky lze najít na stránkách vydavatele nebo s využitím služby Sherpa Romeo

Se samotným výběrem repozitáře pak může pomoci služba OpenDOAR. Pro díla autorů z MU je určen Univerzitní repozitář.

Zlatá cesta

Otevřený přístup je zajištěn vydavatelem časopisu, do kterého autor zašle svůj text.

Základním krokem při publikování zlatou cestou je výběr vhodného časopisu. Existuje několik typů:

  • Diamantové/platinové časopisy – celý obsah časopisu je dostupný zdarma a veškeré finanční náklady spojené s vydáním textu hradí vydavatel. Často se jedná o časopisy vědeckých komunit či univerzitních vydavatelství.
  • Placené otevřené časopisy – celý obsah časopisu je čtenářům dostupný zdarma. Autor zaplatí publikační poplatek (tzv. APC, Article Processing Charge), který pokrývá náklady spojené s vydáním článku.
  • Hybridní časopisy – uzavřené časopisy, které po zaplacení publikačního poplatku ze strany autora zpřístupní daný článek v otevřeném režimu. 

S výběrem vhodného časopisu vám můžeme pomoci, neváhejte se na nás obrátit.

Časové embargo

Embargo je časové omezení přístupu k vědecké publikaci po jejím zveřejnění. Během embarga je článek dostupný pouze předplatitelům příslušného časopisu.

  • Zero embargo: Článek je okamžitě po zveřejnění volně přístupný.
  • Embargo do jednoho roku: Článek je po dobu jednoho roku přístupný pouze předplatitelům a poté je zpřístupněn volně.

Autoři vědeckých prací, kteří získali finanční prostředky na svůj výzkum, musí při výběru časopisu pro publikaci svých výsledků respektovat požadavky poskytovatele financí. Jedním z těchto požadavků může být stanovení časového embarga, tedy doby, po kterou musí být výsledky výzkumu přístupné pouze omezenému okruhu osob. Autoři jsou povinni zvolit takový časopis, jehož podmínky publikování jsou v souladu s požadavky poskytovatele financí, aby předešli porušení smlouvy a případným sankcím.

Veřejné licence

Použití veřejných licencí zajistí, že publikované dílo bude splňovat podmínky a charakteristiky Open Access. Nejrozšířenější jsou licence Creative Commons (CC). Autoři si mohou vybrat z šesti variant licence podle míry otevřenosti, kterou chtějí zaručit.

Kromě Creative Commons existují i další veřejné licence, jako například GNU, Apache, MIT a licence jednotlivých institucí. Tyto licence umožňují autorům definovat podmínky užití svých děl, a tím zajistit jejich širší dostupnost. Výběr vhodné licence závisí na konkrétních požadavcích autora a typu díla.

Vybrané repozitáře pro publikace

Bez popisku

Institucionální repozitář v ISu je určený pro publikace autorů z MU.

Přejít

Bez popisku

Zenodo je celosvětově využívaný oborově nespecifický repozitář pro publikace i data, spravovaný organizací CERN.

Přejít

Bez popisku

OpenAIRE slouží jako rozcestník pro zdroje a nástroje na podporu otevřené vědy.

Přejít

Časté dotazy (FAQ)

Chci publikovat v otevřeném časopise, jak mám postupovat?

Při volbě časopisu můžete využít službu DOAJ, která poskytuje seznam otevřených recenzovaných časopisů z různých vědních oborů spolu se základními informacemi.

Pokud zvolený časopis požaduje tzv. APC (Article Processing Charge), tedy poplatek za publikování článku, musíte zajistit zdroj pro jeho zaplacení. Pro autory z MU jsou k dispozici slevy na APC poplatcích u vybraných vydavatelů a také se tato položka dá uvést jako součást žádosti o grant.

Co dělat, když mám publikovaný článek v uzavřeném časopise a potřebuji ho publikovat otevřenou cestou?

Důležité je znát podmínky vydavatele časopisu pro tzv. autoarchivaci, tedy zda a případně za jakých podmínek umožňuje zpřístupnění článku otevřenou (zelenou) cestou. Vydavatel může například určit, kterou verzi rukopisu je možné zpřístupnit nebo jaká doba musí uplynout od data vydání. Pro zjištění těchto informací můžete využít přehledovou službu Sherpa Romeo nebo přímo webové stránky vydavatelů. 

Na základě podmínek je pak třeba zvolit vhodný repozitář, kam svůj text uložíte. S jeho výběrem může pomoci služba OpenDOAR.

Pokud vydavatel autoarchivaci vůbec neumožňuje nebo narazíte na jiný problém, neváhejte se na nás obrátit.

Co dělat, když se můj vybraný časopis se neshoduje s embargem poskytovatele financí?

Kontaktujte vydavatele ohledně možnosti embargo snížit či eliminovat dle podmínek poskytovatele financí. Pokud vám nevyjde vstříc, kontaktujte nás.

Nevím, jak si vybrat licenci / co znamená licence / jaké licence podporuje vybraný časopis.

Pokud si nejste jistí, jaké licence jsou akceptovány pro váš projekt nebo kde najít informace o licencích u vámi zvoleného vydavatele, kontaktujte nás. V případě, že musíte splnit podmínky projektu budeme potřebovat vědět, o jaké projektové schéma se jedná a jaké podmínky jste uvedli do žádosti. Vhodná licence se také může lišit dle typu výsledku.

APC poplatky

APC poplatky

Article Processing Charge (APC) hradí autoři článků a tyto poplatky pokrývají náklady vydavatele spojené s publikováním. Pro autory z MU je při splnění podmínek zajištěno zaplacení části nebo celé výše APC poplatku u vybraných vydavatelů díky účasti v projektu CzechELib.

Podmínky a přehled vydavatelů pro MU

Vybraní vydavatelé poskytující slevy na APC poplatcích

  • Bez popisku

    Cambridge University Press nabízí automatické bezplatné publikování v režimu Open Access pro autory z MU na základě uvedené afiliace. 

    Více informací

  • Bez popisku

    Oxford University Press nabízí automatické bezplatné publikování v režimu Open Access pro autory z MU na základě uvedené afiliace.

    Více informací

  • Bez popisku

    Sage Publishing nabízí slevu 20 % na publikování v režimu Open Access pro korespondenční autory z MU. 

    Více informací

  • Bez popisku

    Wiley nabízí bezplatné publikování omezeného množství článků (45 ročně) v režimu Open Access pro autory z MU. 

    Více informací

Časté dotazy (FAQ)

Kdo hradí APC poplatky?

Poplatek hradí autor z prostředků grantu nebo pracoviště.

Jak vysoké jsou APC poplatky?

Výše APC poplatků se odvíjí od různých faktorů jako je prestiž časopisu a konkurence na trhu. Ceny APC poplatků se pohybují v řadu stovek i tisíců EUR. Průměrná cena je zhruba 3000 EUR za článek. 

Jak zjistím výši APC poplatků?

Výši poplatků ve většině případů najdete na stránkách daného vydavatele. 

Správa dat a DMP

Správa výzkumných dat

Vhodné uchovávání a případné publikování výzkumných dat napomáhá rozvoji vědy a poznání. Nabízíme asistenci při plnění principů otevřené vědy a přípravě data management plánu (DMP).

Data Management Plan

Data Management Plan (DMP, plán správy dat) je dokument popisující nakládání s daty v průběhu výzkumného projektu. Vzniká v počáteční fázi výzkumu a průběžně se aktualizuje. Bývá vyžadován ze strany poskytovatelů financí.

  • popis využívaných dat (znovuvyužitých i nově získaných),
  • sběr dat (metodologie),
  • způsob popisu dat (dokumentace a metadata),
  • uložení dat v průběhu projektu a řízení přístupu,
  • plán pro sdílení dat,
  • právní a etické otázky,
  • plán pro smazání nebo dlouhodobé uchování dat,
  • určení odpovědnosti za jednotlivé oblasti.

Konzultace k DMP Záznam přednášky o DMP

Doporučené nástroje pro tvorbu DMP

  • Data Stewardship Wizard: nástroj pro podporu správy výzkumných dat nabízí sady otázek ke všem fázím výzkumného procesu; umožňuje export DMP (Data Management Plan) v různých šablonách (včetně Horizon Europe), spolupráci v týmu se sledováním provedených změn nebo také propojení s projekty v INETu
  • DMPonline: méně robustní nástroj pro tvorbu DMP; umožňuje institucionální přihlášení, obsahuje nápovědu k jednotlivým polím a nabízí export v různých formátech

FAIR principy při práci s daty

Zkratka FAIR označuje čtyři principy, které by data měla splňovat. Otevřený přístup není podmínkou – ne všechna data je možné zpřístupnit, například pokud jde o citlivá data. Důležitou zásadou je také právo prvního využití náležející výzkumníkovi nebo týmu, který data nasbíral. Data mohou mít různou míru otevřenosti, zpřístupnění dat dle FAIR principů neznamená automatické zpřístupnění komukoli. Východiskem je princip „As open as possible, as close as necessary.“

  • Findable – snadno nalezitelná lidmi i stroji, uložena ve vhodném repozitáři a popsána kvalitními metadaty
  • Accessible – jsou uvedeny jasné informace o podmínkách a možnostech využití dat
  • Interoperable – data jsou uložena v otevřeném a standardizovaném formátu a popsána pomocí řízených slovníků
  • Reusable – metadata dostatečné popisují kontext dat: jejich licenci, původ, způsob sběru, vysvětlení zkratek, pojmenování a struktura souborů, použitý SW a další relevantní informace

FAIR principy podrobně (v angličtině) Kontrolní seznam

Volba vhodného repozitáře pro data

Existuje množství obecných i oborově specifických datových repozitářů, do kterých lze ukládat samostatné datové sady nebo data k publikacím. Volba vhodného repozitáře závisí na typu dat a oborových zvyklostech. Může se také řídit požadavky poskytovatele nebo časopisu. S výběrem vám rádi pomůžeme.

Co zohlednit při výběru repozitáře

  • oborové zvyklosti
    • Pokud je to možné, zvolte pro uložení dat oborově zaměřený repozitář. Může to napomoci šíření a využívanosti vašich dat.
  • důvěryhodnost
    • Poskytovatel může vyžadovat certifikovaný repozitář (například CoreTrustSeal).
  • přidělení perzistentního identifikátoru
  • poskytnutí otevřeného přístupu k datům
  • jasné uvedení podmínek využití dat
    • Přidělení licence bývá součástí vkládání datové sady do repozitáře.
  • forma prezentace metadat
  • možnost verzování
    • Umožní nahrání aktualizovaných verzí dat při zachování původních.

Vyhledat repozitář v Re3data

Vybrané repozitáře pro data

Bez popisku

Český Národní repozitář (v pilotním provozu) je oborově nespecifický a slouží pro ukládání dat, pro která neexistuje vhodné oborové řešení.

Přejít

Bez popisku

Zenodo je celosvětově využívaný oborově nespecifický repozitář pro data i publikace, spravovaný organizací CERN.

Přejít

Bez popisku

Open Science Framework je platforma pro podporu otevřeného přístupu v průběhu celého výzkumného procesu, včetně předregistrace výzkumu a hypotéz a případného zveřejnění dat.

Přejít

Časté dotazy (FAQ)

Jak vyplnit DMP, když nemám žádná data?

Data v humanitních oborech mají svá specifika. Mezi data mohou patřit také skeny archivních materiálů, fotografie, digitální verze uměleckých děl nebo výzkumné deníky. Především materiály ve správě kulturních institucí podléhají autorskému právu a výzkumník s nimi může nakládat pouze omezeným způsobem. To vše lze v DMP popsat. Obvykle je možné sdílet alespoň metadata, popisující s jakými daty v projektu pracujete. Pokud si nejste jistí, jak DMP formulovat, neváhejte se na nás obrátit.

Autorské identifikátory

Autorské identifikátory

Autorské identifikátory slouží k trvalé a jednoznačné identifikací autorů a přiřazení jejich publikačních výstupů. Nabízíme přehled nejrozšířenějších identifikátorů a pomoc s jejich založením a nastavením. Správu a zřízení ORCID upravuje pokyn MU.

Vložení identifikátoru do IS MU Pokyn MU k zřízení ORCID

 

ORCID

Researcher ID

Scopus Author ID

Způsob založení ID

ručně

automaticky

automaticky

Párování publikací s ID

ručně

automaticky / ručně

automaticky

Podporované platformy pro párování výsledků

různé (WoS, Scopus, arXiv, atd.)

pouze Web of Science

pouze Scopus

Podmínka pro zřízení

 

 

alespoň dva záznamy ve Scopus

Možnost vytvoření vlastního portfolia

 

 

 

Podrobné informace a návody

ORCID iD

  • standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný neziskovou organizací ORCID
  • přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém ORCID profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
  • formát identifikátoru odpovídá mezinárodní normě ISO 27729 International standard name identifier (ISNI)
  • nabízí automatické párování záznamu s důvěryhodnými systémy, které si sami určíte (např. univerzitní repozitář) a plnou kontrolu nad správou profilu
  • profil je automaticky aktualizován po uvedení ID u nového výsledku
  • indexace např. ve Scopus, Web of Science, WorldCat

Registrace ORCID (PDF) Přiřazení výsledků (PDF)

Researcher ID

  • standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný komerční organizací Clarivate
  • přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
  • lze přidat publikační záznamy, peer review nebo editorskou činnost; záznamy z WoS se přidávají automaticky (pokud není zvoleno jinak); možnost synchronizace s ORCID

Podrobný návod (anglicky)

Scopus Author ID

  • standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný databází Scopus (skupina Elsevier)
  • přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém AuthorID profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
  • vzniká automaticky s vložením publikace do databáze 
  • výsledky se přiřazují automaticky a je možné je spravovat 

Dohledání Author ID (PDF)

Predátorské praktiky

Predátorské praktiky ve vědě

Pokud máte podezření, že vás oslovil „predátorský“ časopis či konference, neváhejte nás kontaktovat. Nabízíme konzultace a vyhotovení analýzy s rozpoznáním znaků predátora. 

Základní znaky predátorských časopisů

  1. Názvy podobné prestižním časopisům.
  2. Rychlé publikování bez důkladného recenzního řízení.
  3. Nejasné informace o poplatcích.
  4. Obecné názvy časopisů.
  5. Nedostatečné kontaktní údaje.
  6. Agresivní e-mailová kampaň s lákavými nabídkami na rychlé publikování.

Kontrolní seznam (v angličtině) Záznam přednášky o predátorech

Základní znaky predátorských konferencí

  1. Hromadné a nevyžádané e-maily.
  2. Obecné názvy konferencí.
  3. Nesouvisející tematické oblasti.
  4. Nejasné organizační detaily.
  5. Agresivní e-mailová kampaň s nabídkami na účast na konferencích jako keynote speakery.

Mgr. Pavla Martinková

fakultní OS metodička

e‑mail:

Mgr. et Mgr. Lucie Racyn

fakultní OS metodička

e‑mail:

Chystané semináře

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info