Knihovna funguje v režimu výdejního místa – podrobné informace.
Publikování vědeckých výsledků
Publikování v humanitních vědách má svá specifika. Pro akademické pracovníky a doktorandy nabízíme přehledné informace o vybraných tématech a řadu služeb, které zjednoduší zveřejňování výsledků výzkumu. Neváhejte se na nás obracet také s dotazy v oblastech, které zde nejsou uvedeny.
RIV
Rejstřík informací o výsledcích (RIV)
Knihovna zajišťuje koordinaci a podporu sběru publikačních záznamů do národního Rejstříku informací o výsledcích pro celou Filozofickou fakultu MU. S dotazem k vykazování záznamů nebo k jiné agendě spojené s RIV se obracejte na garanta za vaše pracoviště nebo nám napište.
Návody a metodická doporučení Záznam ze školení Zadávání publikací v IS MU a RIV
Co je RIV a k čemu slouží
- Slouží k evidenci výsledků výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků.
- Sbírá informace o publikacích, které souvisí s výzkumnými záměry nebo projekty.
- Předávání výsledků do RIV je navázáno na hodnocení podle Metodiky 17+, které je jednou ze základních podmínek pro poskytnutí institucionálních prostředků na výzkum a vývoj.
Vykazování záznamů
Data o výsledcích z MU jsou do národního Rejstříku informací o výsledcích předávána hromadně za celou univerzitu v předem vypsaných termínech. Pro evidenci výsledků vědecké činnosti je využívána aplikace Publikace v Informačním systému MU. Jednotlivé výsledky do aplikace zadávají sami autoři. Každé akademické pracoviště má svého garanta, který výsledky kontroluje. Závěrečné kontroly, proškolení a podpůrnou agendu má na starost fakultní garant RIV.
Záznamy předávané do RIV musí splňovat formální pravidla dané RVVI, pokud jsou výsledky odvedeny nesprávně, nepravdivě nebo neúplně, mohou být vyřazeny z hodnocení, případně hodnoceny negativně.
Harmonogram
-
Vytváření záznamů v IS
do ledna roku sběru
-
Kontrola záznamů
únor – březen
-
Předání dat na rektorát
začátek dubna
-
Nominace výsledků do Modulu 1 (hodnocení vybraných výsledků)
srpen – září
Nejčastější chyby
- Výsledek neodpovídá definici podle Definice druhů výsledků.
- Nejsou splněny formální požadavky zápisu popsané v bublinové nápovědě aplikace Publikace.
- Vědní obor není doplněn až na úroveň Detailed Ford (kód nemá na konci nulu).
- Články jsou odváděny před zařazením do konkrétního ročníku a čísla časopisu (přístup Early Access).
- Nejsou identifikovány výsledky indexované ve WoS a Scopus (není uvedeno EID Scopus a UT WoS ani zástupný kód 999).
- Není vybrána správná návaznost projektu ke způsobu financování.
Autorské identifikátory
Autorské identifikátory
Autorské identifikátory slouží k trvalé a jednoznačné identifikací autorů a přiřazení jejich publikačních výstupů. Mohou být součástí žádostí grantových a projektových agentur (např. GAČR), usnadňují sledování publikační činnosti a pracují s nimi některá vydavatelství a repozitáře. Nabízíme přehled nejrozšířenějších identifikátorů a nabízíme pomoc s jejich založením a nastavením.
|
ORCID |
Researcher ID (Publons) |
Scopus Author ID |
|
|
Způsob založení ID |
ručně |
ručně |
automaticky |
|
Párování publikací s ID |
ručně |
ručně |
automaticky |
|
Podporované platformy pro párování výsledků |
různé (WoS, Scopus, arXiv, atd.) |
pouze Web of Science |
pouze Scopus |
|
Podmínka pro zřízení |
|
alespoň jeden záznam ve WoS |
alespoň dva záznamy ve Scopus |
|
Možnost vytvoření vlastního portfolia |
|
|
|
Podrobné informace a návody
ORCID iD
- standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný neziskovou organizací ORCID
- přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém ORCID profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
- formát identifikátoru odpovídá mezinárodní normě ISO 27729 International standard name identifier (ISNI)
- nabízí automatické párování záznamu s důvěryhodnými systémy, které si sami určíte (např. univerzitní repozitář) a plnou kontrolu nad správou profilu
- profil je automaticky aktualizován po uvedení ID u nového výsledku
- indexace např. ve Scopus, Web of Science, WorldCat
Researcher ID (Publons)
- standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný komerční organizací Publons (skupina Clarivate Analytics)
- přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém Publons profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
- nabízí ruční párování záznamů z databáze Web of Science
Scopus Author ID
- standardizovaný unikátní trvalý digitální identifikátor výzkumníka, spravovaný databází Scopus (skupina Elsevier)
- přidělené ID se váže k osobě, při změně jména, instituce nebo země působení můžete aktualizovat příslušné informace ve svém AuthorID profilu se zachováním původního ID a předchozích výsledků
- vzniká automaticky s vložením publikace do databáze
- výsledky se přiřazují automaticky a je možné je spravovat
Predátorské časopisy
Predátorské časopisy
Predátorské časopisy využívají modelu open access a za poplatky publikují články. Zpravidla mají nedostatečné recenzní řízení, smyšlenou redakční radu a jiné znaky, které jim dodávají zdánlivou věrohodnost. Pokud si nejste jistí, zda jde o predátora, obraťte se na nás.
Znaky predátorských časopisů
- Fiktivní členové redakční rady.
- Velmi krátké nebo žádné recenzní řízení.
- Neúplné informace o autorských poplatcích, mnohdy až po přijetí článku.
- Zasílání spamu: pozvánka do redakční rady/konference, call for papers.
- Nepravdivé informace o indexaci v databázích (WoS, Scopus, ERIH+, DOAJ).
- Používají tzv. misleading metrics. Smyšlené metriky, které se snaží dodat časopisům známku kvality.
Jak se před predátory bránit
- Je časopis indexován v databázích WoS, Scopus, ERIH+ nebo DOAJ?
- Má časopis jasně popsáno recenzní řízení (peer review)?
- Jsou uvedeny afiliační údaje u redakční rady?
- Posuďte kvalitu článků, jako odborníci v daném oboru.
- Zeptejte se kolegů, zda časopis znají.
- Publikujte v ověřeném časopisu.
Užitečné odkazy
- Postoj MU k tzv. predátorským vydavatelům a odborným časopisům (2016)
- O hodnocení a financování vědy: Blog zabývající se hodnocením vědy v ČR. Obsahuje informativní příspěvky k bibliometrii a metodice 17+.
- Studie „Pod pokličkou Beallových seznamů“: Analýza CERGE-EI k predátorským časopisům v databázi Scopus, založená na tzv. Beallově seznamu.
- Vím, kde publikuji: Web obsahuje seznam kroků, které pomohou vědcům s identifikací důvěryhodných časopisů. Vychází z anglického originálu Think, Check, Submit.
Open Science
Open Science
Oblast otevřené vědy se v současné době soustředí především na otevřený přístup k publikacím (Open Access) a sdílení výzkumných dat podle tzv. FAIR principů. Otevřený přístup nebo vytvoření Data Management Plánu mohou patřit mezi projektové podmínky. Nabízíme podporu formou konzultací nebo školení pro pracoviště či výzkumné týmy.
Web Open Science na MU Záznam ze školení Úvod do Open Science na FF
Co jsou FAIR data
Zkratka FAIR označuje čtyři principy, které by data měla splňovat. Otevřený přístup zde není podmínkou – ne všechna data je možné zpřístupnit, například pokud jde o citlivá data. Důležitou zásadou je také právo prvního využití náležející výzkumníkovi nebo týmu, který data nasbíral.
- Findable – snadno nalezitelná lidmi i stroji: uložena ve vhodném repozitáři a popsána kvalitními metadaty
- Accessible – jsou uvedeny jasné informace o podmínkách a možnostech využití dat
- Interoperable – data jsou uložena v otevřeném a standardizovaném formátu a popsána pomocí řízených slovníků
- Reusable – metadata dostatečné popisují kontext dat: jejich licenci, původ, způsob sběru, vysvětlení zkratek, pojmenování a struktura souborů, použitý SW, …
Co je Data Management Plán
Dokument popisující nakládání s daty v průběhu výzkumného projektu, který vyžadují někteří poskytovatelé financí (např. v projektech Horizon 2020). Konkrétní formulace otázek se liší podle poskytovatele podpory, základními oblastmi jsou:
- sběr dat,
- popis dat (dokumentace a metadata),
- právní a etické otázky,
- způsob uchování a přístupu,
- plán pro smazání nebo dlouhodobé uchování dat,
- plán pro sdílení dat,
- určení odpovědnosti za jednotlivé oblasti.
Užitečné odkazy
- DOAJ: Rejstřík časopisů s otevřeným přístupem.
- DOAR: Rejstřík repozitářů pro ukládání dat.
- Repozitář MU: Vhodný pro ukládání publikací.
- Zenodo: Oborově nespecifický repozitář pro ukládání libovolného typu souboru.
- Open Science Framework (OSF): Platforma pro práci s výzkumnými daty v průběhu celého výzkumného procesu, včetně případného zveřejnění.
- DMPonline: Volně dostupný nástroj pro tvorbu Data Management Plánů.
- Záznam z webináře Úvod do Open Science na FF (21. 10. 2020) + Slajdy z webináře (PDF, 993 kB)