(následující text neprošel korekturou po OCR)
II. Jar o s I a v V r c h li c k Ý a G i u s e p p e Pa ri n i. "- ..J tU-; li brány přečetných a mistrovských překladů .-. I 1 Jaroslava Vrchlického z drahé jemu poesie V J vlašské stojí postava zachmuřeného a temného ~lasicisty Giacoma Leopardiho, jejž dějepisci nazý"Vají posledním velkým básníkem italského obrození; jiný tlasicista, přísný a posměšný Giuseppe Parini, ktery patří k prvním literárním průkopníkům tohoto proslulého vlašského národního »risorgimenta«, tyčí se na samém konci překladatelské činnosti Jaroslava Vrchlického. Pětatřicet let, ~ežících mezi těmi dvěma překlady, přineslo nám vše, co v italském básnictví má význam světový: jsou tu oba dědicové středověku a praotcové moderního člověka, Dante i Petrarca; jsou tu oba sladcí a okouzlující básníci vítězného rinascimenta, Ariosto a Tasso a za nimi divoký vel. duch přechodni doby Michelangelo; jsou tu veškeří moderní poetové vlaští, s hrdým obroditelem antických ideí a forem Carduccim v čele, a ani na poslední velké zjevy, na Pascoltho, ďAnnunzia, Adu Negri, není zapomenuto. A tak provedeno bylo v devatenáctém ,·ěku českým básníkem to, oč večtrnáetém století marně se II Karla IV. pokoušel. římský tribun a vlašský humanista: získáno bylo na sever od Alp vroucí porozumění pro národně kulturní snahy .uné ,ltalie, jež vědomě a s nadšením staví na základech staroklasických. Nepřekvapí, řekneme-li, že třiadvacetiletý básník, jenž na vlašské půdě překládal klasického I pesimistu