(následující text neprošel korekturou po OCR)
TŘI STUDIE O JAROSLAVU VRCHLICKÉM I. Z literárních začátků Jaroslava Vrchlického. ř~ est nesnadno naznačiti, čím by vědecký dějepi~ .1~I_literární měl zahájiti soustavné studium dila Ja· kToslava Vrchlického: chybí nám k tomU! základní prá:ce průpravné, knihopilsné a vydavatelské, tekstové a pramenné, látkové a metrické. Zdá se však, že jeden úkol volá k neodkladnému řešení odborné pracovníky ať kritiky, ať literární, dějepisce, ať filology: prozkoumání literárních začá.Jtků J aroslava Vrchlického. Kdo jen poněkud se pohřížil do studia vývoje básníkova, ví dobře, že vlastní kosmopolitické a renaissanční' tvoření Vrchlického má zvláštní předehru, kterou přeru~ šují i zevní události poetova života. Naprosté oddá,ní se modernímu básnictví francouzskému, jmenovitě Victort,! Hugovi, roční pobyt v Italii s dojmy umělecký.mi, krajinnými a dějinnými, procitnutí smyslně radostné erotiky, která po prvé zvučí ve »Snech o štěsU« - to vše obrací rozvoj Vrchlického zcela jiným směrem, než jakým se potud bral, a jaký poznáváme zvláště v knize »Z hlubin«. Z básníka, neseného domácí tradici. skupiny Nerudovy, Hálkovy a Mayerovy, stává se západoevropský světoobčan. Z nejistého začátečníka, který se pokouší o písňové, nejednou prostonárodně zvučící improvisace v slohu drsné bezprostřednosti a hutné koncisnosti, vyrůstá umělec širokého verše pře 10·