(následující text neprošel korekturou po OCR)
jednak u Jaroslava Vrchlického. Smetanův symfonický cy.
klus Má vlast uzavřen jest hudební básní Blaník, kde v
sebevědomém a chralném hymnu o důvěře ve velkou
budoucnost národní zaznívají nově rozvedeny akordy z
Táboraintuice geniova vrací legendě blanid.<é její původní smysl,
skalou pos'vátné hoo/ proniká tvůrčí pohled národního
věštce v tónech a nachází tam - boží bojovníky. Vr
Ale u jich nohou neb~lo víc 7Jbmní.
Místo velkých štítů jak měsíč,né plání
ruchadla se skvěla, pluhy místo praků,
místo mečů, k~í zdivenému zraku
jevily se kosy, 'rýče, cepy, brány,
motyky a srpy čistě ukovány,
stejně nad tím davem prapor však se zdvíhal,
na němž svatý Václav s orlicí se míhal,
vesel zachvíval se
.-
A v proměněné vesnici, již, sám nepoznán, nepoznává,
naclhází Jíra týž nový Šťastný věk selské idyly: v smavém
kraji plno ruchu a nade všemi skřivan jásající -
Takto se v podání největších českýdh umělců nad
zkouškami a nejistotami, ztrátami a prohrami, 2imatky a Ú7Jkostmi
kolísavých dnešků, vymodelován tvůrčí vůlí národního
genia, rýsuje vítězný obrys Blaníka, nadaného mluvou útě·
cby: jednou Blaník hrdmského činu v dUCIhu národního
náboženství, po druhé Blaník bohatýrské selanky podle
staré české selské pýchy. Naše srdce mohou si voliti mezi
14
[na začátek stránky]