(následující text neprošel korekturou po OCR)
podnikl velikou pout po Balkáně s Cařihradem, J>o přední Asii, Středozemním moři a Egyptě, po Italii s Rímem; r. 1875 zajel si znova do Německa a českých lázní. Mocný dojem, kterým ho okouzlil prudký život moderní Pařiže, byl ještě převýšen myšlenkovým vzrušením na památných místech starodávné vzdělanosti antické, prvokřesťanské a renesanční a v končinách, kde se Evropa snoubí s Asií. Svět germánský a kultura středověká zůstaly nadšenému Čechovi a osvícenému Bvobodomyslníku cizí; zápas za volnost duchovní a politickou upoutávaly ho daleko více než památky zralého života uměleckého; pestré vlnění lidového zástupu mělo proň neméně přitažlivosti než barevná hra moře, jíž dával přednost před osamělou vzne· šeností hor. Politicky rušná půda probouzejícího se Maďarska vábila demokrata a národovce; na světové výstavě ve Vídni byl vzrušen osvícený humanista, sledující s nadšením vývoj lidského ducha; po Římě papežském i královském vodil jeho kroky vzdorný a posměšný svobodomyslník; ale v Cařihradě byl to především umělec lačný dojmu a smyslových překvapení, jenž se dal strhnouti jiskřivou směsí plemen, národů, věr a kultur. Tři knihy cestopisné, vyvrcholujícíNerudovouměnífeuilletonistické, zaznamenaly výtěžky tohoto putování Evropou, Asií a Afrikou: "Pařižské obrázky" (1864), "Obrazy z ciziny" (1872) a "Menší cesty" (1877). Také v nich se střídají myšlenkově i umělecky propracované studie o krásných dějíštích a mohutných dějích v kalendáři lidstva s lehounce nahozenými žerty hravými a dravými, které na účet zpátečnictví, malichernosti a hlouposti člověka i národů snuje úspěšný a laskavý filosof, nadaný neodolatelným smyslem pro grotesku a komiku. Životní obzor, rozšířený stejně cestami jako studiemi světové literatury, stavěl Neruda ochotně do služeb národní kultury, pro niž pracoval v "Hlase" a "Národních listech" soustavně a bez oddechu. Jako divadelní kritik, 16